Jdi na obsah Jdi na menu
 


STÁVÁŠ SE ZÁVISLOSTÍ

1. 11. 2008

 

Musím ti říct, i když znám Tě jen krátce,

mě s Tebou je fajn, jsem jak v pohádce.

Víš, občas vzplanu, páč žiji pro lásku,

pak život si maluji, jako na obrázku.

A i když nic není růžové, já žiji svět vysněný,

pak pád vrátí mě na zem a probudím se ze spaní.

Proto nechci zas snít, já vím, že jsme jiní,

i když naivně doufám, že se to změní.

Ale nemohu si pomoct. Když spolu jsme

všechno je tak nějak jiné, tak krásné.

Stále na to myslím a uvědomuji si,

jsem závislá na tom, že tu jsi…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář