Jdi na obsah Jdi na menu
 


PODZIM

7. 4. 2007

 

Koukám z okna na ulici,

jak auta jezdí po silnici,

jak spousta lidí někam pospíchá

a jak mi život utíká,

už zas je o rok víc.


Už zas ze stromů padá listí

a já stále nemám štěstí,

naděje však neuvadá

a večerní rosa padá,

na zažloutlé listí.


Za obzor slunce zapadá,

do malých červánků se ukládá.

Zapadá i moje srdce,

to však neusíná sladce,

trápí ho krutá láska.


Srdíčko zasáhl mi Amorův šíp,

nikdy už mi nebude líp.

Cítím se jak strom ve vichřici,

ten co stojí u nás v ulici

a vítr s ním hází ze strany na stranu.


Za oknem padají kapky deště,

k tomu listí a mé slzy ještě.

Slzy, žes mě nikdy neměl rád,

žes nebyl ani kamarád

a přesto tě pořád miluju.


Třeba se přání mé vyplní,

jsem stále tak naivní!

A přes okno nezakryté žaluzijema,

vidím, jak venku padá černá tma,

černá, jako mé myšlenky.


Půlnoc klepe na dvířka

a mě se klíží víčka,

ale srdce plné bolesti mám,

a proto stále neusínám,

myslím na tebe.


Na obzoru dva topoly stojí,

ti se však bouřky nebojí,

mají jeden druhého.

Já však nemám žádného,

chci být tím topolem.


Jen chvíli být s tebou,

a držet ruku tvou.

Jen chvíli toho štěstí,

které když na chvíli pustíš,

odejde na vždy.


Blesk ozářil krajinu,

že ty jsi šel za jinou.

Žárovka v pokoji zhasla,

já na kolena klesla

a ronila slzy do dlaní.

"Nechoď, nechoď za ní!

Miluji tě!"

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

podzim

(adriana, 20. 9. 2010 13:13)

je to tak hnusna basnicka........

podzim

(fialka, 11. 10. 2009 10:28)

je to ta nejhorší basnička o podzimu bléééééééééééé

podzim

(petra, 5. 10. 2009 16:06)

chtelo by to něco lepšího